Umbrtka - Dělnický black metal

Věřte, nevěřte, Umbrtku jsem původně nechtěl vůbec recenzovat. Nebyl jsem si totiž jistý, je-li tento projekt Lorda Morbivoda (tuto osobu si již brzy přiblížíme v recenzi o Trollech) natolik kvalitní, abych vás s ním zatěžoval. Po dlouhé úvaze jsem si prostě nemohl pomoci, a tak se s vámi podělím o pár řádků, v nichž tuto kapelu rozebereme.

Pořádná historie kapely se začala psát v letech, kdy většina populace koketovala s koncem světa, v magickém roce 2000. Do povědomí se "bohudík" dostáva až v dnešní době. Již od začátku je jasné, že tahle kapela bere hudbu vážně a o inovace se snaží kde se dá. Tou největší jsou škopky! Nečekejte nějaké klasické bicí, nýbrž oceloplechovou soupravu o jejímž původu můžeme pouze diskutovat (doporučuji jí shlédnout na oficiálních stránkách). Ústřední postavou se stává dělník Umbrtka (pracovitý toť člověk) a jeho divize, se kterou zažijete mnoho příběhů. Kapela je již od samého počátku velmi plodná. Nemůžeme se tedy divit úchvatnému počtu dvanácti alb, jež mají na kontě. Jak sám Morbivod přiznává, je to kapela splněných přání, kde si chlapci vyhrávají a užívají. Hlavním stylem je black metal. Dalo by se říci melodic black, ovšem ne v tom pravém slova smyslu, a tak bych přidal další škatulku strumming metal. Místy můžeme nalézt i prvky deathu.

Co se kvality songů týče, zde je těžké hodnotit. V zásadě platí co placka to zlepšení o sto procent. Samotné songy kus od kusu oplývají genialitou střídanou slabšími kusy. Nečekejte žádné složité riffy tohle je jednoduchá, leč chytlavá hudba. Škopky samy o sobě zní velmi dobře díky již zmiňované bicí soupravě. Drsný zvuk kytary je střídán štiplavými skřeky druhé. K textům se raději vyjadřovat nebudu. Pokud mohu doporučit, zaměřte se spíše na hudbu. Celkově musím kapelu zhodnotit jako kvalitní. Chce to ovšem probrat vály a slabší kusy jednoduše odstranit.

Nyní se podívejme na jednotlivé kusy masa. Vzledem k veliké diskografii vás seznámím jen s některými.

Prvním počinem stává se album Zašpinit slunce, s pouhou jednou skladbou nastiňující směr, kudy se chlapci chtějí ubírat. Netrvá dlouho a o rok později je tu plnohodnotné album Dělnický a bezdomovecký šedý metal. Nádech alba se nese v jednoduchých rytmech a obsahuje relativně nudné pasáže. Ale již zde jsou vidět počátky geniální stavby hudby, jež prozatím dřímá v muzikantech a projeví se časem. Nikoho nechci od tohoto počinu odrazovat, ba naopak nabádám vás ke stažení! Udělejte si názor sami! Poněvadž i přes tyto nedostatky se jedná o relativně zdařilé album. Ve stejném roce vychází Kladivo pracuje na 110% a Kovostroj plzeňských pánů práce .

Píše se rok 2002 a je tu zdařilé album Hymny šedé síly. Tento počin je mnohem promakanější a vás naplno pohltí. Problémem mohou být slabší počáteční písně, jimiž se musíte prokousat. Pak již můžete hodovat. Čeká na vás pořádná jízda. Těšte se na zajímavé skřeky a sólové kytary, je to doopravdy mocný zážitek. Pozastavil bych se u písně transplzeňský hangár, kde je patrné ovlivnění Skandinávskou scénou. Kým přesně? Hádejte.

Stejný rok nám nabídne kompilačku Ozvěny špíny a mocnou zbraň s názvem Betonová opona. A to je už nářez!!! Oceloplechový škopek zní prostě skvěle! Album je výrazným posunem dopředu. Skupinový zpěv je božským doplňkem, který tahle muzika potřebuje. Již zmiňovaná skřehotice na sobě zapracovala a zaplaví nás chytlavými tóny. Tohle album je u mě na žebříčku stavěno velmi vysoko a mé srdce při poslechu vždy zaplesá.

Tak se rok s rokem sešel a je tu další záplava, jež nabízí Nad propastí dne, sbírku raritek Melša - Frank Zappa meets Darkthrone a přehrané demíčko z roku 1999The Hand of Nothighness.

Po této záplavě se rok překvapivě nic neděje a my očekáváme příchod roku 2005, jež nám přináší Paměti špinavé lávky. Posun je opět znát a my se díváme do Umbrtkovo dětství. Hudba proti přechozím bratříčkům nabyla na speedu. Bohužel skvělé bicí jsou nahrazeny klasickými a sólovka již tolik neskřehotá. Na druhou stranu musím přiznat, že album je dokonalé a pokud se vám předchozí tvorba nelíbila, zkuste tohle! Je to o něčem jiném. Posledním počinem skupiny je pak Lití podzimního asfaltu vydané též v roce 2005.

A jsme v závěru recenze. Celkově musím říci asi toto : Počin velmi dobrý, ale chce to prostě probrat a promazat. V celku platí pravidlo čím novější vál, tím lepší!! Tak okuste sami a posuďte.

Oficiální stránky skupiny zde