mayhem - Black metalový král

Když se mi tahle skupina dostala poprvé do ruky, chvíli jsem poslouchal jedno album, pak jsem přešel na druhé. Znuděně jsem konstatoval : jestli tohle někdo nazývá muzikou tak je nejspíš zapřísáhlý Black metalista, nebo nemá hudební sluch. Místo smazání, jsem naštěstí alba uklidil do pomyslného šuplíku a věnoval se jiným kapelám. Zvučné jméno ale mi prostě nedalo spát, a tak jsem po nějaké té době opět mayhem spustil. Po chvíli mazlení se s neskutečně rychlým tempem a drsným zvukem jsem zjistil, že tahle hudba má duši !!

Historie této norské kapely se začala psát roku 1984. Hlavním zakladatelem byl kytarista Øystein Aarseth zvaný Euronymous. Společně s ním pak Necrobutcher (baskytara) a Manheim (bicí). O dva roky později se ke skupině přidává voklalista Maniac a skupina se konečně pouští do pořádné tvorby.

Prvním počinem je tedy demo Pure fucking armageddon (1986). Jedná se o velmi kvalitní počin, bohužel ne zrovna v moc poslouchatelné kvalitě (nikde jsem neviděl remastered kus, či lepší kvalitu). Ovšem šumy, které deska obsahuje vám s odstupem času nevadí a vy si vychutnáte úvodní pařbu simulující, jak název vypovídá Sound of tortured skull (zvuk drtící se kosti). Bezprostředně po tom následuje nekončící nážez drsných tónů a skvělých bicích, místy prokládaných pomalejšími pasážemi. Jak je ze stavby desky znát, chlapi si rádi hrají s tóny, využívají všemožné skřeky kytary. Když dospějeme ke skladbě mayhem, vidíme, že hudba tuhle bandu skutečně baví a naplno si jí vychutnávají. To samé se dá říci i o vás (posluchačích). Tenhle nářez je prostě dokonalý, jen to chce se do alba pořádně zakousnout a sjet jej třeba třikrát.

O rok později přichází Deathcrush. Na úvod nás čeká bubnové sólo, připomínající německé válečné pochoďáky. Bezprostředně po něm nastupuje hitovka Deathcrush, jejíž tvdost, rychlost a chytlavost vás naladí ke skvělému zážitku z celého alba. Album doznalo velikého posunu oproti svému předchůdci a dává vědět, že tahle kapela má budoucnost.

Bohužel ve stejném roce z kapely odchází Manheim (bicí) a Maniac (vokály). Kapela si najde náhradu, která je však záhy opustí. Napodruhé mají větší štěstí a do skupiny nastupují : Dead (vokály) a Hellhammer (bicí). Společně dají dohromady pecku Freezing moon. Dalších novinek se od nich zatím nedočkáme a musíme si nějakou dobu počkat, než začnou práce na novém albu. Když se konečně věci dají do pohybu, dojde dne 12.4.1991 k veliké tragédii. Death si ustřelí brokovnicí hlavu. Pokud jste někde četli bludy typu : chtěl dostát svému jménu a podobné kecy - nevěřtě jim !

Death byl velmi zvláštní osobou. Velmi jej přitahovalo záhrobí, často jej bylo možno vídat na hřbitově. Ba dokonce věci, které na sobě nosil, nechával zakopávat pod zem, aby nasákly pach smrti. Ve smrti viděl vysvobození, naplnění svého cíle a bůhví co ještě dále (to už ví jen sám Death).

Aby toho nebylo málo, po této události se ze skupiny rozhodne odejít basák Necrobutcher a skupina se opět potýká s problémy v obsazení. Přesto stále pracuje na novém albu, které se povede dokončit. Vypomoci na něm musejí Attila Csihar (vokály) a Count Grishnack (basa). A tak konečně v roce 1993 nadchází čas pro De mysteris dom sathanas. Dlouhé doby čekání na nový plátek jsou kompenzovány totální euforiíí. Kam se podíváte tam najdete skvost. Již zmiňovaný Freezing moon , je dotažen k dokonalosti a ostatní skladby vůbec nezaostávají. Stále rychlé tempo, drsné zvuky, skvělý vokál a nádech tajemna vás absolutně strhnou. Na počest smrti Deatha skupina v tomto roce odehraje živák v Leipzigu, ze kterého je pořízen i záznam (doporučuji).

Tak a tady kapela mayhem končí !!!!!!!!!!
Poněvadž přichází katastrofa největšího rázu. Právě teď jsem zamáčkl slzu v oku (nědělám si prdel). Myslitel, vůdce, největší a nejdůležitější člověk je zabit. Ano řeč je o kytaristovi Euronymovi!! Varg Qisling Larssøn Vikernes alias Count Grishnack (skupina Burzum), pod tíhou okolností (finanční problémy, odmítnutí basových linek na nové album Euronymem, přebrání jeho holky Euronymem a bůhví co ještě), přijíždí k Euronymovi domů a brutálně jej zabíjí dvacetitřemi bodnými ranami Euronymouse. Záznam na záznamníku Grishnackovo asistenta ukrývá zdrcující komentář Counta : "Euronymous je mrtev ! Jdu pochcat jeho hrob ! ". Jak Count dopadl si probereme v díle o Burzum.

Po této tragédii se Hellhammer rozhoduje opět obnovit staré časy a na svou stranu zláká zakládajícího člena Necrobutchera. Společně nabírají nového kytaristu, jehož jméno jest Blasphemer. Společně ovšem nic nového netvoří a tak skupina vydává Out From The Dark jež je záznamem z konzíku někdy v osmdesátých letech (doporučuji i přes hrůznou kvalitu) a singl Freezing Moon.

V roce 1997 svět zaplavil Wolf's Lair Abyss, jež začal éru prznění původního odkazu mayhem. Následovala celá řada alb, které pomalu ale jistě spěly ke komerci a ty zde jmenovat nehodlám. Dílo něčeho tak skvělého a slavného tedy pomalu zrtácelo na lesku, ovšem odkaz starých dobrých časů mayhem zůstává v srdcích fanoušků.

Závěrem bych chtěl dodat, že nový Mayhem (velikostí počátečního písmene odlišuji nový/starý) si též získal své příznivce a stále po světě koncertuje. Proto nikomu neberu právo jej poslouchat. Ovšem tato muzika nemá se starým harcovníkem co do činění a lituji dne, kdy se chlapci rozhodli vysávat modlu blacku a nezměnili si jméno.