Shaman - Shamaniac

Tato kapela měla jen velmi krátké údobí působnosti, takže se nemůžeme divit, že má na svém kontě pouze dvě alba. Prvním jest Idja(1999) a druhým, jemuž se budeme věnovat, je Shamaniac z roku 2002. Tato kapela je z Finska a nutno říci, že si zvolila velmi přitažlivý a osobitý styl, který mi na folkmetalové scéně chyběl. Celá deska je prostoupena silnými melancholickými zvuky, které střídají veselá libozvučná sóla, doplňovaná metalovými riffy kytary druhé. Velmi záleží, v jaké náladě se právě nacházíte. Pokud Vám totiž není zrovna do zpěvu, první píseň vás zaručeně naladí do pochmurné nálady, kterou vám již ostatní skladby nezlepší. Ovšem pokud je Vám dobře budete za zvuků bubnů poskakovat a zpívat společně s Vokalistou. U vokálů bych se zastavil. Jak již název vypovídá, nedočkáte se textových pasáží, nýbž šamanských písní. Je celkem překvapivé, že právě takovéto tóny přichází z finských vod prostoupených drsným metalem. Zastavil bych se u písně Sugadit, kterou považuji za vůbec nejzdařilejší. Začíná krásnou melancholickou melodií kytary, doplňované dechovým nástrojem woodwind. V zápětí se rozehraje sólová souhra kytar, jejichž rychlost a melodičnost vás okamžitě probere a opět nakopne. Nic netrvá věčně, a tak po chvíli se opět ozve melancholie střídaná hádejte čím? Jak jsem již v úvodu řekl, historie této kapely se nepsala dlouho. Ve skupině došlo k velikým personálním změnám a odklonu od šamanské tematiky spíše k zájmům o přírodu. Tak došlo k přejmenování kapely na Korpiklaani a pod tímto štítem vystupují dodnes.

Vzhledem k zajímavému stylu hudby doporučuji toto album do sbírky každému. Nezáleží na tom jestli posloucháte čistý black, či Ewu Farnou. Tento projekt je na metalové scéně ojedinělý, a proto by něměl chybět ve vaší sbírce !