google vyhledávání

Google

23. 3. 2007

Graveworm – Italský melodic black

Odkud to vzít? Už pět různých začátků této recenze bylo smazáno, protože – přiznávám se – nemám nejmenší potuchy, za který konec chytit popis drtivosti a hutnosti skupiny „hrobních červů“. Melodický black má mnoho podob, to zajisté většina z nás ví. Chrčení Sorath je o něčem úplně jiném, než vybrnkávání Catamenie atd. Proto mě docela jímá zlost, že máme tolik v oblibě metal škatulkovat (a když už škatulkujeme, měli bychom mít více škatulek).

Jakmile se zakousnete do rajského jablka skladeb nadprůměrně chytlavých Italů, okamžitě ucítíte přítomnost Hada-pokušitele, který se vás samozřejmě nepokouší oklamat, nýbrž nabízí těch nejlepších kousků ze svého skladu Hříchů :-). Ale všichni už máme plné zuby biblických motivů z autobusových a vlakových nádrží, takže přejdu k té trošce objektivních informací, kterými disponuji. Ďábelské melodie tvoří 6-ti členný tým odborníků (a jedné odbornice) své profese. Já sám nazývám Graveworm dokonalým příkladem tzv.“evoluční skupiny“. Pokud se sami podíváte na první (bezejmenné) demo vydané ’97, poznáte, že jejich styl je neměnný, ovšem placka od placky vypracovanější. Nebo stejného roku vydané EP Eternal Winds. Bez ostýchání vaše sluchové ústrojí identifikuje silně melodické prvky, avšak nemáte ani ponětí, co vás ještě čeká. When Daylight's Gone vydané roku 1998 již zaznamenává výraznější krok kupředu a frontman Stefan Fiori dává jasně najevo, že on nebude tvořit nějaké tuctovky. Underneath The Crescent Moon zase stejného letopočtu (zpočátku celkem potentní chlápci) ovlivňuje svalový tonus akutněji než předchozí výrobek a spouštějíce As The Angels Reach The Beauty (1999) pochybujete, že vás něco může ještě překvapit. Nepoužíval bych přechodníku, kdybych nechtěl říci, že vaše pochyby padaly na neúrodnou půdu. Nával třech posledních gigantů je to nejpreciznější dráždidlo reproduktorů, k němuž jsem měl tu možnost přičichnout. Scourge Of Malice (2001) předznamenává příchod zabijácké Engraved In Black (2003) a konečně prozatím nejnovější a nejdokonalejší album (N)utopia (2005). Všem doporučuji okamžitý poslech.

Žádné komentáře:

 
TOPlist
metal metal metal metal metal metal metal metal metal metal metal metal metal metal metal metal metal metal metal metal metal metal metal metal metal metal metal metal metal metal metal metal metal metal metal metal metal metal metal metal metal metal metal metal metal metal metal metal metal metal metal metal metal metal metal metal metal metal metal metal metal metal metal metal metal metal metal metal metal metal metal metal metal metal metal